Neměj strach a skoč!

S těmito slovy se se mnou loučila má kamarádka, když jsme se naposledy viděly. Její slova se mi vryla pod kůži. Cítila jsem, že přesně to musím udělat. Skočit do neznáma. Vystoupit ze své komfortní zóny a jít s kůží na trh. V tom se ale ozval můj zdravý rozum, který mi našeptával: „No to v žádném případě, jak by to přijalo tvé okolí a co ostatní lidé, kteří tě znají? To ne, na to rychle zapomeň. Zůstaň pěkně v klidu, tam kde jsi a zbytečně na sebe neupozorňuj“.

Skutečně to ke mně promlouval zdravý rozum? Ale kdepak. Moc dobře jsem věděla, že se o slovo hlásí můj starý kamarád strach. Jenže strach je iracionální a nesmyslný. Odráží naše vnitřní slabiny, na kterých je potřeba zapracovat.

Strach nám brání v prožívání toho, co si přejeme 

Také znáte ten pocit, kdy na jednu stranu po něčem toužíte, chvíli se i zasníte a představujete si, jak by váš život asi mohl vypadat, ale jakmile se vrátíte zpět do přítomného okamžiku, řeknete si NE, to prostě nejde a raději setrváte tam, kde jste? Pokud je vaše odpověď ano, pak je na čase začít posílat svůj zdravý rozum na dovolenou a naopak nebát se poslouchat svůj vnitřní hlas.

Jestliže budete své sny a přání ignorovat, dříve nebo později se vám to vrátí v podobě špatných nálad, depresí, pocitů vlastní zbytečnosti a marnosti. Proto až se příště bude ve vašem životě hlásit strach opět o své slovo, nedovolte mu, aby vás paralyzoval, ale pokuste se k celé situaci přistupovat trochu jinak.

Konfrontace s našim strachem

První krok je uvědomit si, že máte z něčeho strach a následně si položte důležitou otázku: PROČ pociťuji strach? Touto otázkou začnete pátrat ve svém podvědomí a vytahovat z něj různé zakořeněné pravdy, které si se sebou nosíte, aniž byste o tom sami věděli. Položte si tedy otázku: Proč se mě zmocňuje strach? Čeho se vlastně bojím?

Většinou se obáváme toho, že někoho zklameme, někomu ublížíme, nebudeme dost dobří atd. Máme strach dát výpověď, protože si myslíme, že si novou práci neseženeme. Nechceme opustit partnera či partnerku, protože máme strach ze samoty. Nechodíme do fitness centra, protože máme strach z posměchu ostatních. Těch důvodů proč máme strach, je celá řada. Najděte ten váš.

V okamžiku kdy si ujasníte, proč máte strach, můžete přejít k dalšímu kroku. Ptejte se sami sebe dál: Odkud můj strach pochází? Kde jsou kořeny mého strachu? Je to ze situací, které jsem prožil/a v dětství? Nebo jde o slova, které jsem slýchával/a od rodičů, sourozenců, učitelů, spolužáků, kolegů, kamarádů, partnerů? Co nejhoršího se mi může stát, když svůj strach neuposlechnu? Zkuste si zodpovědět uvedené otázky a možná hned pochopíte, že se vlastně není čeho obávat.

Svému strachu můžeme dát také konkrétní podobu nebo barvu. Představte si ho a podívejte se mu do očí, poděkujte mu za sdělení, které vám předal a požádejte ho, aby vás už nechal být, protože jej ve svém životě nepotřebujete. Můžete si představit, jak váš strach odchází nebo jak se rozplyne do neznáma.

Tento blog je vítězstvím nad mým strachem

Ještě předtím, než jsem spustila svůj blog, musela jsem se poprat se spoustou strachů a pochybností. Když jsem se sama sebe zeptala PROČ mám strach? Dostalo se mi jasné odpovědi. Moje prvotní obavy byly z možného nepřijetí, nepochopení či posměchu. V okamžiku, kdy jsem si své strachy vyspecifikovala, začala jsem přemýšlet nad tím, kde se tyto mé obavy vzaly. Pátrala jsem ve své minulosti a dostala se až do období dětství a prvního stupně základní školy. Přesně tyto pocity jsem v té době prožívala. Mohla jsem tedy na nich začít pracovat, a to způsobem popsaným výše.

Našemu mozku je úplně jedno kolik nám je let. Pocity strachu, které jsme zažívali v dětství, se nám budou vracet i v dospělosti a mohou s námi zůstat klidně celý život, pokud jim to dovolíme. Nebojte se proto objevovat a pracovat na svých zažitých vzorcích chování, jinak se budete motat pořád dokola a vaše vědomé prožívání bude stále stejné.

Pokud bych já sama svůj strach uposlechla, pak by nikdy nevznikl tento můj blog a já si tím nesplnila jeden z mých velkých snů. A pokud se i vy rozhodujete nebo přemýšlíte, zda to či ono máte udělat, ale brání vám v tom pocity strachu, pak se nebojte skočit. Nenechte, aby vás strach ovládal a bránil vám v plnění vlastních tužeb a cílů.